Teorie vraždy

Pro většinu lidí představuje z celého života Václava III. nejatraktivnější téma jeho vražda, která má příchuť středověké detektivky. Z hlediska laických zájemců je to pochopitelné, z hlediska historika jsou však podstatně zajímavější okolnosti vlády tohoto panovníka, její charakter a pozadí. V případě vraždy jsme navíc téměř výhradně odkázáni na studium neúředních pramenů.

Dnes jsme si jisti, kdo byl vrahem, kdo držel dýku, která bodla krále Václava. Ale byl zde také někdo, kdo musel tohoto žoldnéře Konráda z Botenštejna alias z Mulhowu vpustit do paláce a současně zajistit, aby jej nenalezly stráže. 

Po bodnutí dýkou se vrah snažil vyběhnout z paláce, ale jakmile z něj vyskočil, byl strážemi a dalšími příchozími ubit. Je také možné, že úmyslně, aby neřekl, kdo jej najal. 

Otázkou je, v čích službách vraždil. V zásadě se uvažuje o Vladislavu Lokýtkovi, některém předáku z řad české šlechty a Albrechtu Habsburském. Albrechta lze z okruhu podezřelých vynechat, vražda jej překvapila a rychle spěchal z Říše do Čech, aby se jich ujal jako odumřelého léna. 

Určité náznaky o tom, kdo za vraždou skutečně stál, můžeme vyčíst z kroniky takřečeného Dalimila. Narážky poukazují na to, že dotyčný v době, kdy takřečený Dalimil svou kroniku sepisoval, ještě žije a to byl Albrecht již po smrti. Více než Lokýtek zde padá do úvahy některý z českých velmožů.

Autor: Karel Maráz