Jak se žilo v Předhradí?
Oblast takzvaného Předhradí se nachází na Petrském návrší na Olomouckém kopci. Celá oblast o rozloze přibližně 10 hektarů byla obdobně jako navazující Václavské návrší osídlena už v období pravěku.
Po zániku opevněného ústředí v Olomouci-Povelu budují Mojmírovci nové velkomoravské správní centrum na Olomouckém kopci. V oblasti současné Tereziánské zbrojnice vzniklo hospodářské a správní centrum v podobě ohrazeného dvorce, jehož součástí byla i církevní stavba, jak o tom svědčí nálezy zlomků malt, okenní vitraje i zlomky pálené střešní krytiny.
Osídlení se postupně rozrostlo na celý areál Předhradí. Již tehdy byl areál Petrského návrší vydělen příkopem v nejužším místě v prostoru šíje u nynějšího kostela Panny Marie Sněžné. V blízkosti vstupu do areálu stával v době Velkomoravské říše další kostel, snad zasvěcený Panně Marii. Stavbu dokládají bohaté nálezy zlomků malt a pálené střešní krytiny. Na sklonku 9. století pak bylo vybudováno na ploše Petrského a Václavského návrší hradiště s akropolí na Václavském vrchu.
Po obsazení Olomouce bojovníky Přemyslovců sloužilo Předhradí také k jejich ubytování. Dokládají to nálezy polozahloubených chat z výzkumu na Wurmově ulici v roce 2015. Během obnovení církevní správy na Velké Moravě kolem roku 899/900 byl zřejmě v Olomouci usazen biskup, který asi převzal do své správy areál bývalého dvorce a kostel v místech Tereziánské zbrojnice.
Roku 1063 je u tohoto kostela sv. Petra znovuobnoveno moravské biskupství. V roce 1141 přenesl biskup Jindřich Zdík katedrálu spolu s kapitulou ke kostelu sv. Václava na Václavském návrší a původní katedrála sv. Petra se stala farním kostelem. I když známe přesnou polohu i vzhled gotického kostela sv. Petra z výzkumů z let 1948 a 2015, podobu jeho raně středověkého předchůdce přesně neznáme. Odkryv kostela neznámého zasvěcení ze 12. století při výzkumu na Wurmově ulici svědčí o působení církevních institucí v místech Předhradí.
Potvrzuje to i usazení kláštera augustiniánek u bývalé biskupské katedrály sv. Petra na počátku 13. století.
Později si klášter vystavěl vlastní kostel sv. Jakuba. V blízkosti kláštera augustiniánek vznikl i dvůr kapitulního probošta. Komunitní způsob života olomoucké kapituly neměl po smrti biskupa Jindřicha Zdíka dlouhého trvání a na Předhradí vznikají nejpozději na počátku 13. století kanovnické domy a dvorce, později přebudované ve výstavné kanovnické rezidence.V severovýchodním koutě dnešního náměstí Republiky byl ve 13. století vystavěn nový farní kostel Panny Marie.
V tomto věku byl na Předhradí vybudován i druhý klášter, minoritů s kostelem zasvěceným taktéž Panně Marii. Následoval vznik špitálu sv. Antonína (později sv. Ducha) a kláštera klarisek s kostelem sv. Kláry. V průběhu 12. století se původně lehčeji opevněné Předhradí dočkalo vybudování kamenné románské hradby, zachycené během archeologických odkryvů v letech 2012 a 2015.
Po proměně akropole olomouckého hradu v typický kamenný hrad na počátku 13. století došlo k fyzickému oddělení obou návrší, tedy Václavského a Petrského, dosud spojených v jednom areálu raně středověkého hradu. Oddělení těchto dvou částí umožnilo následně vznik nové východo-západní komunikace v místech dnešní třídy 1. máje.
V nejužším místě šíje mezi městem a Předhradím pak vznikla Nová brána, na východní straně Předhradí potom Hradská brána. Ve 14. století hradby Předhradí tvořila jednoduchá hradba s hranolovými věžemi. Kromě církevních institucí však majetky (domy a zahrady) na Předhradí příslušely také k majetku purkrabství olomouckého hradu, až roku 1522 tyto majetky na Předhradí získalo město. Tímto aktem pozbylo Předhradí i svého zvláštního fojta, který do té doby vedl pozemkové knihy.
Autor: Pavel Šlézar