Hýřil nebo panovník? - Životopis Václava III.

Václavův život jako by předznamenal spěch a dramatické události. Už v roce 1298 (ve svých devíti letech) je zasnouben s uherskou princeznou Alžbětou. V necelých dvanácti letech se stává uherským králem a v šestnácti - po smrti otce Václava II. v roce 1305 - ještě polským a českým králem. Stejného roku ale na vládu v Uhrách rezignuje, ruší zásnuby s Alžbětou a za choť pojímá Violu Těšínskou. O rok později je v Olomouci zavražděn. 

Jeho uherské panování přitom trvá ve skutečnosti jen v letech 1301-1304, podle práva však o rok déle. Uhry nebyly zcela jednotné v tom, kdo by měl být po vymření Arpádovců panovníkem. A tak zatímco hornouherská šlechta vsadila na Přemyslovce Václava III., ostatní se spíše kloní ke stejně starému Karlu Robertovi z Anjou. 

Na krátký čas se osud přiklonil na stranu Přemyslovců, avšak obrovské území, v kterém vládnou, jsou trnem v oku mnohých. V mezinárodní koalici se proti Přemyslovcům, kteří kontrolují velké středoevropské území českého státu, Polska a většiny Uher, spojili dokonce papež a římský král Albrecht Habsburský. V létě 1304 následuje ústup Václava III. z Uher a za rok smrt krále Václav II. Václav III. se ujímá vlády v českých zemích a Polsku. 

Čtěte také: Sledujte náš seriál Krvavá pavlač

Okolnosti nástupu mladičkého krále na český trůn jsou ovšem neobyčejně obtížné. Po Václavu II. zbyly četné dluhy a nedořešené záležitosti, přestože se snažil před smrtí všechno urovnat. Mladý Václav III. musí za pomoci rádců nejdřív vyřešit zahraničněpolitickou situaci a uzavřít mír s Albrechtem Habsburským. 

Potom jej čeká těžké rozhodnutí, co se stane s uherskou korunou, protože je jasné, že vládnout ve třech královstvích současně je nad jeho síly. V Uhrách v té době panuje poměrně neurovnaná situace, kterou by se možná podařilo zvrátit jen za velmi těžkých finančních obětí a půjček. Výsledek by přitom byl krajně nejistý. Přednost tak dostává záchrana Polska, kde se řešení přece jen zdá být reálnější. 

Následuje předání uherských korunovačních klenotů Otovi III. Dolnobavorskému, to se odehrává v Brně, poté následuje zrušení zásnub s uherskou princeznou a sňatek s Violou Těšínskou, který má mladému Přemyslovci mocensky a vojensky zabezpečit snad alespoň Krakovsko. Mladý panovník také podporuje spojence v Polsku. Teprve pak král začíná splácet a vyrovnávat dluhy po otci v rámci požadavků domácích věřitelů. 

Důsledné studium úředních pramenů a jejich konfrontace s literárními nám dává znát, že vláda mladého krále, jistě i díky rádcům, byla velmi rozumná a mínění některých kronikářů o lehkovážném mladíkovi, rozdávajícím majetek ve velkém a trávícím noci v bujarých večírcích, zůstávají neopodstatněná. 

Návaznost na vládu jeho otce je zřejmá, stejně jako dotažení akcí, započatých Václavem II. O tom, že dal mladý král vždy průchod právu, svědčí také dodnes zachovaná listina z 9. ledna 1306 v neprospěch Hynka Krušiny z Lichtenburka. 

Jenže postupné zhoršení situace v Polsku, snaha Vladislava Lokýtka zmocnit se Krakova i odboj Jindřicha Hlohovského ve Velkopolsku vedla nakonec k vyhlášení válečné výpravy, která měla za cíl poměry v Polsku pacifikovat. Na cestě do Polska byl v Olomouci Václav III. zavražděn. 

Autor: Karel Maráz