Co jsou Sudety?
Původní název je čistě geografický a představuje jméno horských masivů v českém pohraničí od Krušných hor po Jeseníky (Sudetoněmecké pohoří), který však nebyl ani zeměpisně používán všeobecně. Obyvatelé tohoto území byli převážně německé národnosti a za Rakouska se jim říkalo většinou čeští Němci.
Pojem Sudety v souvislosti s územním celkem byl poprvé použit po vzniku československého státu pro západní Slezsko a severní Moravu – Sudetenland – jako jednu ze čtyř pohraničních provincií českých zemí, které chtěli čeští Němci připojit k nové alpské rakouské republice. K této provincii by se rádi připojili i olomoučtí Němci, i když s ní neměli přímé spojení (národnostní hranice byla jižně od Šternberka). Navíc Československá armáda v průběhu prosince 1918 německé provincie obsadila a sjednotila je s vnitrozemím. Po mírových smlouvách roku 1919 se staly české historické země i s pohraničím (s výjimkou Těšínska rozděleného mezi ČSR a Polsko) oficiálně součástí republiky.
Také za první republiky se pro německé obyvatelstvo Československa dlouho používal pojem čeští a ne sudetští Němci. Teprve v roce 1933 založil německý cvičitel tělocviku z Chebu Konrád Henlein nové německé nacionální hnutí – Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu. Ta se před parlamentními volbami přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei – SdP) a ve volbách získala nejvíce hlasů.
Strana působila v celých českých zemích a podle jejího názvu se rozšířil i pojem sudetští Němci na obyvatele německé národnosti u nás vůbec. Poprvé sice použil pojem sudetští Němci jeden západočeský německý politik již roku 1903, ale tehdy se neujal. Nebylo to pochopitelně přesné, neboť v německých oblastech v jižních Čechách a na jižní Moravě a mezi Němci žijícími ve vnitrozemí (např. v Olomouci) nebyla se sudetským pohořím žádná souvislost.
Po okupaci pohraničí v roce 1938 byla oblast severních Čech a Slezska a severní Moravy začleněna do Německa jako její Sudetská župa (Sudetengau), ale netýkalo se to obsazených jižních Čech a jižní Moravy, které byly zařazeny do jiných žup. Pojem sudetští Němci však byl i nadále propagován a nacistickými historiky vysvětlován. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce založili odsunutí Němci četná sudetoněmecká krajanská sdružení v Spolkové republice Německo.
Autor: Miloš Trapl