Stručná historie létání v Olomouci

Jeho produkci sledovalo na 30 tisíc diváků. Při přistávání se Kašparovi poškodil podvozek letadla a další plánovaný let se neuskutečnil. Podruhé odtud vzlétl 23. října 1911 nadporučík Jindřich Beer, který letěl již půl hodiny a vystoupil do výše 600 metrů. Další lety se zde již do konce první světové války nekonaly.

Rozkvět za první republiky

Rozvoj létání nastal až v období první republiky. Nový stát při budování armády počítal s letectvem jako s moderní zbraní, která se již výrazně začala prosazovat za nedávno skončené Velké války. Proto byly již roku 1919 zřízeny tři letecké pluky, z nichž druhý byl umístěn na nově vybudovaném vojenském letišti právě v Olomouci – Neředíně. Byly zde v letech 1918 – 1920 vybudovány hangáry. Na letišti byla umístěna stíhací i bombardovací letadla a také jednotku horkovzdušných balonů.

Zpočátku zde probíhaly cvičné lety, již v druhém roce probíhal i letecký výcvik. V roce 1920 byl letecký oddíl (původně skupina) přejmenován na 2. letecký pluk, jeden za tří leteckých pluků, jimiž disponovala Československá armáda. Ve třicátých letech byla k letišti prodloužena tramvajová linka, která dnes končí u krematoria.

V roce 1937 při manévrech československé armády, které probíhaly na střední Moravě za účasti prezidenta Beneše, jenž letiště navštívil, byl pluk přejmenován na Druhý letecký pluk dr. Edvarda Beneše.

V Neředíně se konaly každoročně slavnosti u letiště (dnešní letecké dny), při nichž vojenští piloti předváděli ukázky leteckých cvičení i akrobacie. Letecký pluk byl začleněn do systému obrany republiky v roce 1938, kdy se očekávala válka s Německem. Mnichovská kapitulace boji zabránila. Letiště zabrali Němci, po další okupaci armádami Varšavského paktu v srpnu 1968 zde byly umístěny sovětské vrtulníky, jejichž létání často rušilo noční klid Olomouce.

Vznik a zánik civilního letiště

V roce 1937 bylo zřízeno v Holici u Olomouce (dnes součásti města) také civilní letiště, z něhož létala letecká linka do Prahy. Letiště bylo využíváno i k mimořádným letům, např. na podzim roku 1938 odtud létal městský hygienik prof. MUDr. Jan Kabelík do Rhodesie v Africe, aby zjišťoval, zda tam jsou dobré podmínky pro ubytování našich občanů, neboť město bylo tehdy přeplněno uprchlíky z nacisty zabraného pohraničí.

Civilní lety z holického letiště byly obnoveny po druhé světové válce, v roce 1948 však skončily a ve městě zůstalo jen sportovní letiště v Neředíně. Jistým nostalgickým aktem bylo umístění vysloužilého letadla TU-104  nedaleko Androva stadionu, které bylo přeměněno na vinárnu. Dnes na místě už nestojí.

Autor: Miloš Trapl