Kaple Božího Těla

Poslední výraznou stavební akcí v olomouckém jezuitském areálu byla výstavba nové kaple Božího Těla (1721–1724). Vybudovali ji v místech, kde stávala pozdně gotická kaple téhož zasvěcení a kterou jezuité získali darem roku 1591. Od roku 1721 ji stavěli spolu s částí nového konviktu podle projektu olomouckého stavitele a architekta Jana Jakuba Kniebandla (1670–1730), který přišel do města ze Znojma již kolem roku 1690. Ten kapli založil na půdorysu podélného oválu, jehož stěny člení sdružené dvojice pilastrů. Do ulice kapli otevřel půlkruhově zakončeným oknem a skromným portálem, z vnitřní strany průčelí umístil drobnou kruchtu. Základní idea podoby kaple vzešla na přání jezuitů z římského kostela S. Andrea al Quirinale (1658–1670), vyprojektovaného Gian Lorenzem Berninim (1598–1680) na půdorysu příčně situovaného oválu. I římský kostel přináležel k jezuitskému konviktu a hrib zde má polský jezuita Stanislav Kostka, jenž byl společně s Aloisem Gonzagou kanonizace roku 1726, v době dokončování kaple (viz jejich podobizny na okenních špaletách po stranách hlavního oltáře kaple). Z vítězného oblouku římské stavby Kniebandel odvodil podobu architektury hlavního oltáře s dvojicemi sdružených sloupů a rozeklaným frontonem. Berniniovské inspirace vykazují i boční oltáře kaple, které parafrázují motiv oltáře v podobě oválného obrazového rámu neseného dvojicí andělů (např. v Berniniho kapli Fonseca v římském kostele S. Lorenzo in Lucina).

Štukovou sochařskou výzdobu kaple vytvořil roku 1728 městský sochař Filip Sattler (1695-1738), dva oltářní obrazy (třetí nedochován) a monumentální nástropní malbu namaloval v letech 1727–1729 olomoucký malíř a měšťan Jan Kryštof Handke (1694-1774), sochařův přítel a příbuzný. Na hlavním oltáři se nachází plátno Večeře v Emauzích (eucharistický motiv), motiv hostie (jejich pečení) můžeme vidět také na Sattlerově reliéfu na oltářní menze. Na pravém bočním oltáři se nachází původní obraz Nejsvětější Trojice adorovaná sv. Barborou a sv. Bonifácem, na levém bočním oltáři se původní dílo nedochovalo a je druhotně nahrazeno Handkeho plátnem Vize sv. Felixe z Kantalicie (až z roku 1747). Strop kaple zdobí dobově populárním motivem Legendy o vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary, která se váže ke středověké historii kostela Panny Marii a skrze silný eucharistický motiv a úctu také k původní kapli Božího Těla, kterou sledovaná barokní novostavba nahradila.

Autor: doc. Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.