Univerzita Palackého 1990-2023

Hned na počátku roku 1990 formulovalo nové vedení Univerzity Palackého v čele s Josefem Jařabem ambiciózní úkoly, jak komplexně revitalizovat olomoucké vysoké učení. Soustředilo se zejména na institucionální rozšíření univerzity cestou vzniku nových fakult a oborů, jakož i na hlubokou přeměnu obsahu stávajících učebních oborů se snahou o jejich zapojení do evropského a světového kontextu.

V roce 1990 se opětovně navrátila do svazku olomoucké univerzity bohoslovecká fakulta pod názvem Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Současně se začaly konstituovat Právnická fakulta UP a Fakulta tělesné kultury UP, které zahájily svoji činnost ve studijním roce 1991–1992. V roce 2008 se pak ustavila Fakulta zdravotnických věd UP poskytující vzdělávání v několika nelékařských zdravotnických oborech. Vznik nových fakult po roce 1989 souvisel s enormní poptávkou po vysokoškolském studiu vyplývající jak z omezené nabídky terciárního vzdělávání v letech autoritativního režimu, tak z nástupu populačně silných ročníků ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Zatímco tak na sklonku osmdesátých let studovalo na olomoucké univerzitě více než 6000 osob, pak v roce 2008 se jejich počet rozrostl na takřka 21 000 studentek a studentů.

Pro své potřeby získala univerzita několik historických budov, které před rokem 1989 užívala československá či sovětská armáda – např. bývalý jezuitský konvikt v Univerzitní ulici, tzv. tereziánskou zbrojnici na Biskupském náměstí či bývalé sborové velitelství na Žižkově náměstí. Tyto postupně rekonstruované historické budovy doplňovaly nově postavené univerzitní objekty – především budova přírodovědecké fakulty na Envelopě, část areálu fakulty tělesné kultury v Neředíně či v roce 2023 nově postavená budova Vědeckotechnického parku na Envelopě.

Vysokoškolský zákon z roku 1989 legislativně přeměnil české vysoké školy ze státně a politicky reglementovaných subjektů ve vysoce samosprávné a autonomní celky. Vysokoškolskou autonomii reprezentují zejména akademické senáty tvořené volenými zástupci akademické obce na fakultní i celouniverzitní úrovni. Vysokoškolský zákon z roku 1998 pak budování akademické autonomie završil, když stát převedl na vysoké školy majetek a včlenil do vysokoškolských organismů správní rady.

Na sklonku devadesátých let minulého století se české vysoké školství ocitlo ve výrazné a stupňující se finanční krizi. Protesty vysokých škol, na jejichž iniciaci se významně podíleli pedagogové zejména z humanitních fakult olomoucké univerzity, vyvrcholily v roce 2003 organizací hodinové výstražné stávky a tzv. Týdne neklidu v dubnu následujícího roku. Olomoucká univerzita se s finančními problémy však dokázala vyrovnat, a to jak důrazem na vědeckovýzkumnou činnost, tak aktivitou při získávání financí z evropských zdrojů.

Univerzita Palackého se ucházela také o získání velkých investičních projektů z evropského operačního programu, které sloužily ke vzniku nových výzkumných a proinovačních center. Od roku 2011 budovala olomoucká univerzita tři takto koncipovaná vědeckovýzkumná pracoviště, a to Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum na přírodovědecká fakultě, jakož i Ústav molekulární a translační medicíny na lékařské fakultě. Tato pracoviště pak svoji činnost plnohodnotně zahájila v roce 2014. Od počátku roku 2018 začala vědeckovýzkumná centra olomoucké univerzity usilovat o hlubší integraci své činnosti cestou institucionálního osamostatnění. Tento proces postupně přerostl do ostrých sporů mezi vedením přírodovědecké fakulty, pracovníky vědeckovýzkumných center a tehdejším rektorem Jaroslavem Millerem, který integraci univerzitních výzkumných center podporoval. Za trvajících kontroverzí se Český institut výzkumu a pokročilých technologií (angl. Czech Advanced Technology and Research Institute – CATRIN) formálně ustavil v říjnu 2021, aby i nadále zůstaly nedořešeny zejména majetkové poměry mezi nově vzniklým ústavem a přírodovědeckou fakultou.

Bez ohledu na vnitřní problémy olomoucké univerzity (které nesporně latentně erodují interní kulturu místní akademické samosprávy), se na počátku druhého desetiletí 21. století olomoucké vysoké učení etablovalo jako jedno z nejúspěšnějších vysokých škol v České republice.

Na olomoucké univerzitě studovalo v roce 2021 na osmi fakultách takřka 23 000 studentů, přičemž k výraznému nárůstu studujících dochází zejména od roku 2019. V souladu s tímto trendem roste také počet zahraničních studentů – v roce 2021 činil počet těchto studentů takřka 2500 osob; dlouhodobě největší počet zahraničních studentů vykazuje lékařská fakulta, následovaná filozofickou a přírodovědeckou fakultou. V roce 2021 pracovalo na Univerzitě Palackého v Olomouci přes čtyři tisíce zaměstnanců – nejvíce těchto zaměstnanců působilo na lékařské a přírodovědecké fakultě. Stojí zato připomenout, že takřka 55 % zaměstnanců olomoucké univerzity tvořily ženy.

Od roku 2014 za začala olomoucká univerzita sehrávat důležitou roli v oblasti tzv. třetí role veřejných vysokých škol, která akcentuje její přímé společenské působení, a to jak ve městě Olomouci a přilehlém regionu, tak v celorepublikové rovině. Tato oblast činnosti Univerzity Palackého vyvolávala ovšem organizační a institucionální změny. V tomto ohledu např. vznikly nadační fond či přednáškové iniciativy reagující na rozšiřující se dezinformace či objasňující činnost evropských struktur. Olomoucká univerzita systematicky vytvářela univerzitní marketing a posilovala svoje renomé, přičemž se v tomto ohledu soustřeďoval jak na své budoucí studentky a studenty, tak na komplexní komunikaci se svými absolventy. Výrazně se rozvíjela činnost „vědeckého muzea“ – Pevnosti poznání a tradičního festivalu dokumentárních filmů Academia film Olomouc; nově se ustavily rozmanité kulturní aktivity pro veřejnost s názvem Zaparkuj.

V letech 2020–2022 byla olomoucká univerzita nucena vypořádat se s rozsáhlou pandemií virové choroby covid-19, jež výrazně postihla výuku i další činnosti nejen této vysoké školy. Univerzita Palackého vcelku úspěšně přesunula svůj rozsáhlý a složitý chod včetně výuky do digitálního prostoru. Za tímto účelem univerzita zajišťovala jak nezbytné technické vybavení, kurzy práce s technikou a softwarovými produkty, tak široce pojatou úpravu pracovních podmínek. Bezprostředně po postupném útlumu této pandemie na jaře 2022 byly olomoucká univerzita konfrontována se začínajícími důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Zdůrazněme, že studující, učitelé i ostatní zaměstnanci olomouckého vysokého učení projevili mimořádnou empatii k ukrajinskému národu doprovázenou vlnou solidarity s ukrajinskými běženci.

Autor: PhDr. Pavel Urbášek